Pohled experta: Je hráč tak dobrý, jako jeho druhé podání?

Platí věta, kterou vyřkl Pete Sampras, hráč s jedním z nejlepších druhých servisů v historii? Když sledujete tenisový zápas v televizi, komentátoři většinou řeší úspěšnost prvního servisu – tedy kolik procent prvních podání bylo zahráno do dvorce. Je to ale skutečně důležitá statistika?

Když se podíváme na čísla z okruhu ATP z roku 2019, zjistíme, že v první desítce hráčů s nejúspěšnějším prvním podáním se nachází jen tři hráči z TOP 10, a to Alexander Zverev (4. v úspěšnosti), Novak Djokovič (8.) a Roberto Bautista Agut (9.). K zisku bodu nestačí samozřejmě však zahrát jen podání do pole, ale je nutné jej zahrát tak, aby se zvýšila šance na zisk bodu – ať již přímo esem, chybným riternem soupeře nebo následným vítězným míčem po slabém riternu. Tím se dostáváme k další sledované statistice u podání, k procentu bodů vyhraných po prvním podání. Z TOP 10 žebříčku ATP nalezneme v této statistice v desítce Rogera Federera (8. místo) a Mattea Berrettiniho (9.). Se snahou o zahrání co nejefektivnějšího prvního podání roste riziko (vyšší rychlost, servis hraný k čarám) a proto roste také význam druhého podání.

Ve srovnání statistiky vyhraných bodů po druhém podání a první desítky hráčů žebříčku ATP najdeme již zajímavou korelaci. Na prvním místě se nachází Rafael Nadal, stejně tak i na žebříčku ATP. Následuje Roger Federer (3. na žebříčku), čtvrtý je Novak Djokovič (2. na žebříčku). Tři nejlepší hráči poslední dekády na prvních místech statistiky počtu vyhraných bodů po druhém podání. V první desítce ještě najdeme Roberta Bautistu Aguta a Dominika Thiema. Samozřejmě se ještě můžeme zamyslet nad příčinou vysokého procenta vyhraných bodů po druhém podání u zmiňovaných hráčů, tedy zda je příčinou kvalitní druhé podání nebo spíše kvalitní hra, která po druhém podání následuje. Jisté ale je, že bez kvalitního (dostatečně rychlého a umístěného) druhého podání nelze v mužském tenise pomýšlet na úspěch. Z výzkumů vyplývá, že vedle přesnosti druhého podání je nutná minimální rychlost 150 km/h. Již zmiňovaný Pete Sampras dosáhl při vítězství na US Open v roce 1996 neuvěřitelné průměrné rychlosti druhého podání 162 km/h.

Druhé podání je skutečně velmi důležitý aspekt tenisové hry, neboť je-li dostatečně kvalitní, umožňuje jednak hráči více riskovat na prvním podání a dosahovat tak přímých bodů, a jednak také rozehrát výměnu tak, aby po druhém servisu dokázal dostat soupeře pod tlak a získat bod. Na závěr ještě poznámka k podání v ženském tenisu, kterému jsem se v tomto článku záměrně nevěnoval – ne, že by snad nebylo podání v ženském tenise důležité, ale bohužel zdaleka nedosahuje takových kvalit a vyrovnanosti jako u mužů, a proto ani statisticky nenalezneme podobné souvislosti mezi postavením na žebříčku a procentem vyhraných bodů po druhém podání.

Autor: Jakub Svoboda

Foto: Martin Sidorják

Zdroje statistických údajů: www.atptour.com a kniha Strategie + taktika v tenisu (Richard Schönborn)