Blog Vladimíra Houdka: Tenisové emoce s (NE)respektem

Je tomu již opravdu hodně dávno. Hrála se exhibice tenisových velikánů, mezi Kenem Rosewallem a čerstvým wimbledonským vítězem Janem Kodešem. Po jednom nepovedeném úderu prvně jmenovaného, ke mně přes polovinu kurtu doklouzala zahozená raketa a zastavila se mi u nohou. I když trochu nesměle (devítiletý kluk), vstal jsem ze svého místa v první řadě, raketu zvedl a podal jsem ji jedné z největších tenisových legend tenisové historie. Rosewall se na mě podíval, s úsměvem se uklonil, a přijal zpět svoji odhozenou raketu. Proč se k této, už tak trochu zaprášené historce vracím? Z důvodu, jakým způsobem to vše proběhlo. S neskutečným nadhledem a noblesou. Ano, samozřejmě jednalo se jen o exhibiční utkání, ale ať už se to týká zmiňovaného Kena Rosewalla anebo třeba Roda Lavera – jejich chování bylo stejné i při turnajových zápasech. 

Když se zpět pohlédnu na jiné velikány tenisové historie, a tím myslím Jimmyho Connorse a Johna McEnroe, tam už to byla nespoutaná bouře veškerých emocí. A i když to byly emoce se vším všudy, mnozí diváci (včetně mě) se na ně těšili. Po každém takovém „výstupu“ se ještě dlouho o tom s úsměvem hovořilo.

I dnes (jak tomu bylo vždy) vládnou mnohdy na tenisových dvorcích emoce. To je určitě dobře, protože bez nich by byl tenis jen nudné divadlo. Ale emoce jsou různého druhu a i když já určitě patřím k těm, kteří je mají rádi, a to i ty, které jsou už (jak se říká) trochu za hranou, rozhodně nesouhlasím s tím, jak se v současnosti prezentují někteří hráči. Bez absolutního respektu a úcty – vůči divákům, rozhodčím anebo sběračům.

Jak již jsem zmínil, když John McEnroe rozbil svou raketu, hovořilo se o tom ještě následující měsíc. Dnes si na zlomenou raketu nevzpomeneme už pomalu i o druhém setu. Někdy si říkám, jak je možné, co vše si nechají rozhodčí líbit. Že by měli z potrestání viníka takový strach, aby se to následně neotočilo proti nim? Těžko říct.

Co mi ale přijde jako absolutní vrchol arogance, když hráč hodí ze své lavičky do kurtu láhev s pitím, aby ji sběrač uklidil. Vůbec jednání některých hráčů vůči sběračům je mírně řečeno neuctivé.

A jaký že je rozdíl mezi tenisovou minulostí a současností? Kromě již popsaného také v tom, že John McEnroe společně s Jimmym Connorsem získali dohromady 14 grandslamových titulů. Hráči, o kterých píšu, zatím ani jeden.

Proto jsem rád, že stále současnému tenisu (v mužské části) vládnou takové osobnosti a džentlmeni jako jsou Rafael Nadal nebo Roger Federer.

Autor: Vladimír Houdek

Foto: Martin Sidorják / STP