Kateřina Siniaková exkluzivně o své kariéře, letošní sezoně i volném čase

.

Devatenáctiletá Kateřina Siniaková to v žebříčku WTA zatím dotáhla nejvýše na 65. pozici. Rodačka z Hradce Králové patří mezi největší talenty českého tenisu a na okruhu WTA si již připsala řadu cenných výher. V exkluzivním rozhovoru pro MY JSME TENIS se Kateřina rozhovořila o letošní sezoně, plánech do budoucna i o svých zájmech a blížících se Vánocích.

Kateřino, letošní rok se pomalu chýlí ke konci. Jak tuto sezonu hodnotíte?
Letošní sezonu už mám uzavřenou a připravuji se na příští rok. Celkově jsem měla vyšší cíle, ale stejně si myslím, že to nedopadlo špatně a posledními dvěma turnaji jsem si to vylepšila. Ale chci, aby to v příštím roce bylo lepší, takže mám co dělat.

V letošním roce jste se poprvé setkala s náročnou obhajobou bodů. Bylo to pro Vás v tomto smyslu obtížnější?
Já si myslím, že je to vždycky těžší. Když vstupujete jako nováček na okruh, tak vás ostatní hráčky ještě neznají a hraje se vám lépe. Ale později už vědí, co od vás mohou očekávat a jak hrajete. Takže to určitě bylo náročné. Snažila jsem se při každém turnaji nemyslet na obhajobu bodů a hrát své maximum, ale o nějaké body jsem přišla. V příštím roce to snad bude lepší.

Vnímala jste tedy určitý tlak, který souvisel s obhajobou bodů?
Snažila jsem se to nevnímat, protože tím si to člověk dělá ještě těžší. Ale když jsem přišla o body z Moskvy, tak jsem trochu začala řešit, že by bylo dobré ve Francii něco uhrát a posunout se výše. Přeci jenom je rozdíl být v hlavní soutěži grandslamu nebo hrát kvalifikaci. Snažila jsem se na to nemyslet, ale v hlavě to přeci jenom máte. Člověk si uvědomuje, že když zahraje skvěle, tak třeba získá jistotu startu v hlavní soutěži.

Dalo by se říci, na které turnaje z letošní sezony budete nejradši vzpomínat? Očekával bych, že čelní místo obsadí Praha...
V letošním roce jsem měla pár takových větších výsledků, potom to bylo plus mínus jedno kolo. Ale na začátku roku se mi zadařilo na Australian Open, kde jsem postoupila do druhého kola, a to je zatím můj největší grandslamový úspěch. Pak se mi hodně dařilo v Praze, z toho jsem byla opravdu nadšená, protože ty předchozí turnaje doma se mi vůbec nepovedly. Ráda vzpomínám také na Birmingham, kde jsem porazila Petkovičovou, což je můj zatím největší skalp. Potom jsem měla nepříjemné období, kdy jsem měla problémy s kotníkem a prohrávala v prvních kolech, ale ve Francii se to zlomilo.

Osobně jsem slyšel také chválu na Vaše utkání proti Denise Allertové ve Wimbledonu, kde jste předvedly velkou bitvu. Líbil se Vám osobně tento zápas?
Byly tam takové chvilky, kdy se mi to líbilo, ale myslím si, že jsem mohla hrát ještě lépe. Proti Češkám to je přeci trošku jiné, protože jsme rivalky. Asi to byl dobrý zápas, ale vždycky můžete hrát lépe, když se prohraje (smích).

Podle výkonů v Birminghamu a Wimbledonu by se mohlo zdát, že tráva patří mezi Vaše oblíbené povrchy.
To zrovna ne. Já jsem hnedka na začátku travnaté sezony prohrála v Hertogenboschi a říkala jsem si, že ten povrch se mi fakt nelíbí. Jenže potom v Birminghamu mi to hodně sedlo. Myslím si, že v Anglii je lepší tráva než v Nizozemsku a celkově mi to vyhovovalo. Měla jsem pocit, že hraju dobře a získala jsem sebevědomí. Potom mě tedy mrzelo, že jsem v Londýně prohrála v prvním kole. Ale rozhodně bych neřekla, že tráva je můj oblíbený povrch.

České tenistky dokázaly v letošním roce vybojovat další titul ve Fed Cupu. Vy jste během finále ještě hrála na turnaji. Stihla jste sledovat duel proti Rusku?
Ve Francii jsem to sledovala, ale mrzelo mě, že jsem nebyla přímo v hale. Holkám jsem to hrozně přála a nakonec jsem se stihla v televizi podívat na rozhodující čtyřhru. Je to skvělý úspěch.

Fed Cup představuje prestižní událost. Chtěla byste si v něm také zahrát?
Určitě bych jednou chtěla. Ale je to těžké, protože nás je strašně moc! (smích) Ale jestli budu jednou ve Fed Cupu hrát, tak budu moc ráda.

To je pravda. Česká republika by klidně mohla vyslat do boje dva nebo tři týmy...
Já si myslím, že by to klidně šlo. Vždyť Češek je opravdu hodně a na vysokých příčkách! Když se podíváme, kolik našich tenistek je ve stovce nebo padesátce, tak pro kapitána není jednoduché určit sestavu.

Letošní sezona je za námi. Stihla jste si dopřát odpočinek?
Ano, pauzička tam byla. Jsem ráda, že jsem mohla strávit nějaký čas doma s rodinou. Teď už jsem ale zas v plné přípravě na další sezonu.

Je vidět, že už hledíte dopředu. Jaké jsou Vaše cíle pro rok 2016?
Sice jsou to jen tři místa, ale stoprocentně bych se ráda rychle vrátila do první stovky. V letošním roce jsem měla cíl dostat se do elitní padesátky a nesplnila jsem ho, takže se přesouvá na příští rok. Musím to brát postupně, ale čím dříve, tím lépe.

Bude pro Vás výhodou, že tentokrát před sebou nemáte tolik náročných obhajob bodů?
Ano. Mám tam jen pár velkých turnajů a zmíněné Australian Open. Teďka makám o to více, mám svoji první plnohodnotnou přípravu, protože loni jsem ještě chodila do školy. Doufám, že návrat do stovky se podaří brzy, poté do padesátky a pak klidně výš a výš.

Jaký bude Váš program na začátku roku?
Zatím plánuji, že se představím v Shenzhenu, Sydney a následně na Australian Open.

Poté se vrátíte do Evropy?
Asi ano. Loni jsem hrála v Antverpách, ale tenhle turnaj už zrušili. Podle všeho bych tedy měla jet do Petrohradu, ale samozřejmě bude záležet na žebříčku.

Vaší trenérkou je bývalá grandslamová šampionka Helena Suková. Jak vnímáte Vaší spolupráci?
Myslím si, že to je super spolupráce. Jsem ráda, že se přidala do našeho týmu, kde mám více trenérů. Zatím se mi to moc líbí a doufám, že společně budeme pokračovat dále.

Helena Suková byla velmi kvalitní deblistkou. Může to být pro Vás výhoda?
U mě má samozřejmě přednost dvouhra. Ale je pravda, že paní Suková také hrála obojí. Je určitě dobré, že si tím sama prošla a má tyhle zkušenosti, cením si toho.

Během letošního roku jste sbírala úspěchy také ve čtyřhře. Většina fanoušků si jistě vybaví domácí titul po boku Belindy Bencicové. Jak vidíte své šance ve čtyřhře?
Aktuálně hledám stálou parťačku, protože je to rozhodně příjemnější než hrát každý turnaj s někým jiným. Teďka jsem ale domluvená s jinou hráčkou. Belinda totiž hodně poskočila v žebříčku a mohlo by se stát, že čtyřhra pro ní třeba kvůli únavě nebude tak důležitá. Pro mě je dvouhra také priorita, ale stále se snažím, abych i debl hrála na kvalitní úrovni.

Můžete prozradit, kdo bude Vaší spoluhráčkou v úvodu sezony?
Na začátek roku jsem domluvená s Věrou Duševinovou, která se vrátila na kurty po zranění a je to velmi dobrá deblistka. Už jsme společně hrály loni v Taškentu a došly až do finále, takže na to zkusíme navázat a uvidíme.

V průběhu sezony jste si zahrála také po boku Kláry Koukalové. Jak hodnotíte tuto spolupráci?
S Klárou jsme to během letošního roku zkoušely a byly to dobré zápasy. Jenže Kláru potom trápilo rameno a musely jsme přestat. Ale určitě to bylo super. Klára se na okruhu WTA pohybuje dlouho a pro mě to byly cenné zkušenosti.

Grandslamové turnaje nabízejí také možnost smíšené čtyřhry. Lákala by Vás tato příležitost?
Už jsem o tom přemýšlela, ale zatím nemám s kým hrát. Je možné, že to v Austrálii zkusím, ale nejsem s nikým domluvená. Je pravda, že to bere síly, ale uvažuji o tom. Ještě by to chtělo vylepšit ten žebříček.

S kým byste si zahrála nejraději?
Počkám na bráchu (smích).

A kdybyste měla říci jméno někoho z absolutní špičky?
Kdybych si mohla zahrát třeba s Rogerem Federerem, tak bych nebyla proti. To by bylo super.

Nyní bych přešel k zákulisí okruhu WTA. Máte mezi tenistkami nějaké kamarádky?
Potkávám hodně Češek. Dost se bavím právě s Denisou Allertovou, Luckou Hradeckou a Kájou Schmiedlovou ze Slovenska. Celkově se víc bavím s Češkami a Slovenkami. Vždyť Belinda je sice Švýcarka, ale také mluví slovensky. Jinak se samozřejmě znám také s Ruskami a Ukrajinkami.

A dalo by se říci, jestli máte nějakou opravdu neoblíbenou soupeřku?
Pár jich tam asi bude, ale nebudu je jmenovat. Vždycky to tak je, že někoho máte rád více a někoho méně. Ale není tam nic, že bych si s někým dělala vyloženě naschvály. V tenise je sice čtyřhra, ale celkově to není týmový sport a každý si jede svojí cestou.

Všeobecně neoblíbenou spoluhráčkou pro tréninky je Rumunka Niculescuová.
Ale zatím jsem ještě neměla tu čest s ní trénovat. Ani mě to nemrzí (smích). Ten její styl je opravdu takový atypický. Je to důkaz toho, že když někdo chce, tak dokáže hrát velmi dobře, i když to nevypadá úplně nejlépe.

Při utkáních na okruhu WTA můžete přímo na kurtu využít rady trenéra. Jak tuto příležitost vnímáte?
Je to takové zpestření. Vy utkání vnímáte z kurtu, ale nemusíte si všeho všimnout. Trenér vám potom může pomoci novými postřehy a nějak napovědět.

Kdo za Vámi chodí na kurt nejvíce?
Nejvíce za mnou chodí taťka, protože spolu objezdíme hodně turnajů a řešíme spolu i taktiku. Když jsem na turnaji pouze s trenérem, tak trenér.

Některé impulzivní tenistky mají občas během návštěv trenérů problém udržet se v klidu. Jak jste na tom vy?
Já přiznávám, že také patřím k těm impulzivním. Ale snažím se zlepšovat a trenéra si poslechnout a třeba si myslet svoje v duchu, z kurtu to totiž vidíte jinak.

Já osobně bych řekl, že bojovnost z Vás vyzařuje během celého utkání na kurtu. Je na Vás vidět velký zápal.
Jsem hodně bojovná a říká se, že to je moje výhoda. Bojuju o každý balon a nikdy bych nevzdala koncovku setu nebo zápasu. Ale ještě se snažím trochu uklidnit, protože občas uletí raketa nebo nějaké to slovo.

Jste hráčkou pražské Sparty. Jak vnímáte možnost připravovat se ve Stromovce?
Myslím si, že Sparta se neustále zlepšuje a dělá maximum. Je tady k dispozici kvalitní zázemí, které ještě zlepšuje Olymp. Sparta je skvělý klub a jsem ráda, že tady mohu trénovat. Jenom je škoda, že během roku se tu s ostatními tenistkami kvůli programu příliš nepotkáme.

Výhodou je, že v domácím prostředí se můžete představit také na podniku kategorie WTA. Nesvazovala Vás nervozita?
Ne. Už během předchozích let jsem tu hrála turnaje kategorie ITF a nevnímala jsem to. Možná ten úplně první turnaj byl speciální, protože to se člověk chce předvést doma. Podniky kategorie ITF se mi vůbec nevydařily, ale letos jsem byla celkem uvolněná. Měla jsem tu rodinu a podporu fanoušků, což bylo skvělé. Takže naopak jsem to brala jako svoji výhodu.

V závěrečné části našeho rozhovoru bych přešel mimo kurt. Můžete našim čtenářům přiblížit, jak Kateřina Siniaková odpočívá od turnajového kolotoče?
Ráda čtu. Nejraději mám detektivky a scifi. Jinak občas ráda vypnu jen tím, že si vezmu sluchátka a poslouchám oblíbené písničky. Sice je to takový nic moc relax, ale mám to hodně ráda. Dělala jsem to třeba, když jsem jezdila ze školy a dneska to tak dělá skoro každý. Jinak je skvělé, že když mám volno, tak je to opravdu volno a nemusím se už učit do školy. Když jste unavený, jen si lehnete, zavřete oči a můžete relaxovat.

Máte tedy nějakou oblíbenou knihu nebo autora?
Přímo oblíbenou knížku nemám. Většinou mi je kupuje babička a má opravdu dobrou trefu. Celkově mám ráda detektivky, ale nedá se říct, že bych měla jednoho oblíbeného autora.

A Vaše poslední přečtená knížka?
Teďka čtu knížku od Erika Axla Sunda. Je to už třetí díl, ten první se jmenoval Vraní dívka.

Vaší druhou vášní je hudba. Jakou máte nejraději?
Většinu pop. Nejvíc písníček mám asi od Taylor Swift, ta se mi líbí čím dál více. Potom tam mám klasiku: Rihanna, David Guetta, Adele a další.

Vyrazíte také ráda do města?
Když je čas, tak ráda. Třeba do kina s kamarádkami. Teď už spolu nechodíme do školy, ale měla jsem štěstí, že kamarádka šla na vysokou školu do Prahy, takže se tady můžeme vidět. Do města zajdu celkově ráda, klidně mi stačí jen jít do kavárny. Jinak jsem chodila docela ráda také na plesy, ale už není čas.

V samotném závěru se rozhodně musím zeptat, jestli se již těšíte na Vánoce?
Ano, určitě. Zase budu moci strávit čas s rodinou. K tomu navíc ještě přijede babička z Ruska a další den uvidím zase druhou babičku, takže bude kompletní rodina. Zatím nám to vychází, že každé Vánoce jsme strávili spolu. A nesmím zapomenout na všechny věci okolo, jako je cukroví nebo společné zdobení stromku. Už se moc těším.

Bude k večeři tradiční kapr?
Já ryby nejím, bude řízek. Mamka dělá kapra k obědu, ale já ryby vůbec nemusím. Trošku mi to vyčítají, protože ryby jsou zdravé, ale ani nic z moře mi prostě nechutná. Třeba se to časem změní.

Kateřino, za celou redakci www.myjsmetenis.cz Vám děkuji za dnešní rozhovor a přeji mnoho štěstí a úspěchů do budoucnosti!

Autor: Michal Procházka
Foto: www.twitter.com a Daniel Filjo

855x246px-3

Tweets ze světa tenisu